Jak na krb, gril, udírnu
Základním parametrem je, zda chceme zařízení pevně zabudované, nebo přenosné. To závisí víceméně na tom, zda máme zahradu (a jak velkou), případně lodžii či terasu, a také na tom, jak často chceme grilovat. Na lodžii či terase městského bytu nebo v menší zahradě bude praktičtější zřejmě gril stabilní, případně přenosný, stejně se pro mobilní zařízení asi rozhodne ten, kdo má více místa, ale griluje pouze přes dovolenou a podobně. Aby byla příprava jídel venku pohodlná a příjemná, je důležité vybrat také správné místo. Mělo by být blízko domu, abychom nemuseli vše potřebné nosit příliš daleko. Pokud se rozhodneme pro stabilní gril či krb, umístíme jej zpravidla do nějakého otevřeného, ale vůči povětrnostním vlivům dobře krytého altánku či zahradního přístřešku, vhodné je pro tento účel využít také zahradní zeď nebo svah, do kterého můžeme krb či gril zasadit. Pokud se rozhodneme pro zeď sousedící s dalším pozemkem, bereme ohledy na sousedy, aby jim nešel kouř do zahrady. Opěrnou zeď můžeme také vystavět. Materiál na její stavbu zvolíme v závislosti na stylu zahrady. Využít můžeme zbytek stavebního materiálu ze stavby domu. V případě starší zástavby ve vzrostlé zahradě budou dobře působit staré cihly či kámen. Další stěny buď necháme volné, nebo je rozčleníme lanky s popínavými rostlinami, návětrnou stranu uzavřeme například jen lehkou dřevěnou konstrukcí s hustším porostem popínavých rostlin. Pokud stavíme krb či gril sami, můžeme ho umístit doprostřed sezení. Kuchař je s ostatními i během přípravy jídla, ostatní zase mohou vše zblízka sledovat. Pokud jsme si grilování oblíbili, a připravujeme tak pokrmy poměrně často, je klasický zděný zahradní krb nejvhodnější variantou. Takový krb by měla stavět odborná firma, přece jen jde o zařízení s živým ohněm, kde by se jakákoli chyba nemusela vyplatit. Současně vypracujeme i projekt na míru tak, aby co nejlépe zapadal do okolního prostředí a současně vyhovoval našim nárokům. Může tak vzniknout i poměrně rozměrná stavba, zvláště v případě, že se rozhodneme doplnit ji troubou na pečení či udírnou. Krb musí být postaven z nehořlavých materiálů, ohniště je vyzděné šamotovými cihlami, zbylá stavba pak může být z cihel nebo z kamene. Komín nebo sopouch by měl mít stříšku proti dešti. Samotný krb bývá obvykle součástí zídky nebo stěny domu, v takovém případě není problém vytvořit kolem dostatek polic a jiných úložných prostorů na nádobí i pomůcky, umístit věšáky na nářadí a vyčlenit místo pro uložení dřeva. Pokud stojí krb v zahradě, je vhodné zajistit i připojení vody a odpadu a přívod elektřiny. Gril je ve srovnání s krbem méně náročnou variantou pro přípravu pokrmů v exteriéru, a to nejen s ohledem na materiál a prostor, ale i pokud jde o finance. I proto jsou grily v současnosti také nejrozšířenější. Na rozdíl od krbu nemá gril komín. Díky menším rozměrům je možné ho postavit i na malém dvoře, terase nebo na zelenou střechu. Stabilní varianty, obvykle zhotovené z betonu, se dají v různých velikostech, tvarech i barevných a povrchových úpravách koupit v obchodě jako stavebnice, jejich sestavení je proto snadné. Tento gril bychom měli postavit na zpevněném podkladu, nejvhodnější je dlažba nebo beton, protože je dost těžký. Je odolný proti povětrnostním podmínkám, v zahradě či na terase ho necháváme celoročně. Vzhledem k tomu, že jde o stavebnici, je možné ho po čase rozebrat a přemístit, pokud je to nutné. Poslední a nejjednodušší varianta je takzvaný mobilní gril. Oproti výše zmíněným je to subtilní zařízení, které lze snadno přemístit podle potřeby či počasí, případně složit a odvézt s sebou na dovolenou. To přináší i nevýhody - gril není příliš stabilní a současně ani odolný vůči povětrnostním vlivům, po každém použití je proto vhodné jej uklidit. Nemá komín, kouř tedy může obtěžovat kuchaře, a případně i strávníky. Je také nutné ho po každém použití čistit. Mobilní grily se dají vybírat i podle paliva či typu grilovací plochy. Klasikou jsou grily na dřevěné uhlí, stále častěji se ale objevují zařízení elektrické nebo plynové. Drátěný rošt může nahradit lávový kámen, v tomto případě bývá nejčastějším topným médiem propan-butan. Na mobilním grilu se jídlo připravuje rychleji než v případě stabilního grilu, protože je tu větší teplo, je však nutné kontrolovat častěji pokrm, aby nedošlo ke spálení. Možnou nevýhodou je také menší rozměr roštu a často i absence odkládacích ploch. Uzení bylo vždy jednou ze základních forem konzervace pokrmů. Dnes slouží spíše pro přípravu uzených domácích masných pochoutek, případně na douzení koupených uzenářských výrobků. Udírna se dá celkem snadno postavit vlastnoručně, ale je také možné ji koupit. Jde o zařízení často kombinováné s grilem. Topným médiem je elektřina, plyn nebo dřevěné uhlí, součástí jsou misky či přihrádky na dřevěné štěpky na uzení. Štěpky musí být z tvrdého listnatého dřeva, lepší jsou větší, před použitím je vhodné je namočit. Na rošt poskládáme připravované pokrmy, velké nebo křehčí části položíme na alobal, zeleninu můžeme obložit kolem na roštu. Udírnu zakryjeme víkem a nastavíme na budíku nebo vestavěném časovači dobu uzení. Po skončení uzení necháme pokrm nejprve několik minut dojít, teprve pak udírnu otevřeme.Jak na krb, gril a udírnu?
Pokud se budeme chtít v létě věnovat kromě jiného i přípravě pokrmů na živém ohni, rozhodně se nemusíme spokojit s vrbovou hůlkou v jedné a umně nařezaným vuřty v druhé ruce. Na zahradní vaření, opékání a grilování pokrmů již existuje velké množství krbů, grilů a udíren. Je jen na nás, pro co se rozhodneme.
Kam s ním?
Krb je jistota
Gril stabilní, nebo mobilní?
Udírna