Tak si takhle při pátku sedim na kavalci, v sobě půlku kačenky (bo mám linii), knédl a zelánko. Vyvalenej bruch sotva se můžu nadechnout, čumim na bednu a těšim se jak si u telky pěkně poležim při nějakym vohranym filmu. Najednou se rozezní můj zánovní telefonní přístroj značky SAMSUNG. Byl k neutahání, tak jsem se donutil si nejprve sednout a následně vstát. Odhodlaně jsem se přesouval k místu, kde se telefon ozýval. Přešel jsem půlku obýváčku a byl na místě. Na displeji se mi objevilo známé to jméno TOMÍK.
Horkýže Slíže
Řikal jsem si, že mi urguje vřesy, který chtěl položit na zahradě. Tak jsem mu to vzal se zahradnickou příručkou v ruce a nalistovanou rubrikou vřesoviště, byl jsem připraven na plodnou debatu o založení vřesoviště. Co se, ale nestalo. Ta pyčinka chlupatá mi zavískala do ucha, že je na cestě za mojí maličkostí a jdeme na koncert Horkýže Slíže, ještě dodal, že mám čekat za deset minut před barákem a fláknul mi s telefonem, nevim po kom to má. Každopádně jsem se nezmohl ani pípnout a vzpamatovat se z toho, že jdu na koncert kapely, o který jsem slyšel poprvé v životě. Teda název jsem slyšel, ale tu kapelu jsem nikdy neslyšel. Vzhledem k tomu, že mi volal v půl sedmý a mělo to začít v sedum byl to kvapík.
Horkýže Slíže - KD ÚL kdo by to čekal
Dal jsem si vteřinovou rozcvičku a valil se oblíkat. Krátká rozlučka s rodinou a už jsem si to kulil. Po krátké uvítačce jsme si to dupali od Tomínoví práce ke kulťasu. Samo, že jsem od skalního fanouška dostal solidní pojeb za to, že takovou kapelu neznám a mám tedy velké mezery ve vzdělání. V zápětí jsem pochopil, že je skoro fanatik, bo měl i jejich dres, potítko a jíný doplňky. Zbytek bandy na nás čekal v pivovarský, což mě uklidnilo, protože jsem věděl, že polknu pár Plzniček, tudíž nebudu trpět žízní a zapnu pozitivní myšlení. Cestou jsme míjeli Mlsnýho kocoura, kde jsem se chtěl zastavit na jednoho Zlatýho bažanta, ale skalní fanoušek mě svými argumenty přemohl a já šel svorně do Pivovarský. Dal jsem pět rychlejch kousků. Namotivovanej bujarýma rozhovorama o kapele jsem do kulťasu vyrážel s přesvědčením, že jsem nejenom fanoušek kapely, ale skoro i jeden z členů. Kucí mě totiž přirovnali ke zpěvákovi kapely. Sice řikali, že je třikrát měnší a na vočích má půllitry, ale vlasy prej máme stejný.
Celej já
Sundali jsme si hadry v šatně a já zjistil, že i všichni ostatní mají fanouškovský dresy, jenom já měl na sobě tričko s Houmrem. Sebevědomí mi kleslo až na samí dno a já se cejtil osamocen, a dostal chuť na pivko. Naštěstí nahoře bylo asi deset tankovacích stanic, což mi udělalo obrovskou radost. Hned jsme si dali pivánko a já zapadnul aspoň svým charakterem.
Kluci furt nehráli, tak jsme šli pro druhý a na cestou jsme okoukli i hajzlík. Mezitím nám nějaký chlapci zasedli flíčky. Nebylo to od věci, samozřejmně když nás spatřili, hned nás pustili sednout jak invalidy v autobuse. Hned se s námi chtěli kamarádit, tak jsme to přijali a udělali z nich nákupčí piva, bo se tam začali dělat dlouhý fronty a to na nás nebylo.
pivo
Kluci pořád nehráli, tak tam někdo z nudy dones voďourka. Polknul jsem ho, ale bylo to potřeba zapít pivánkem, nový kamarádi začali fungovat naplno. Kluci pořád nehráli. Kolem desátý, jsem nejen na sobě, ale i na Tomínovi sledoval, že začínáme bejt solidně namrdaný a to ještě ani nezačali hrát. Tak jsme si dali na uklidněnou pivko. Kluci pořád nehráli. Po šestym kousku v kulťasu zazněla kytara a všichni mazali k podiu, jenom já se svým Homerem dopil kelímek, objednal bez fronty dalšího kusana a šel k nim do kotle. Tomíno řádil jako tenkját na BIOHAZARDECH. Já neznal ani slovo, zkoušel jsem se chytat aspoň v refrénech, ale bída. Vzhledem k tomu, že jsem měl v sobě už pár pivek tak jsem si i zahopsal, sice už jsme nepogovali jako za mlada ve čtyřce, ale dali jsme to slušně.
kotel
Musim říct, že je to fešná kapelka a užili jsme si to peckově, dokonce jsem i zapomněl na to, že jsem přežranej jako hovado!!!!! Díky iniciátorovi za kulturní večír a doufám, že nebyl poslední :-)))
Horklýmužesti lížeťovi ZDAR!!!!!!!