Tak krásně nám uteknul víkend plnej oslav a najednou tu bylo pindělí, což neznamenalo nic menšího, než že je MIKULÁŠ. Naši starší nejmenčejší, ty už z toho maj spíš prdel a těšej se, co jim Miky nadělí, ale co ta naše malá potvora? Pořád si myslela, že jí jenom strašíme a pořád jí řikáme: nekousej si nechtíky a necucej si prsty. A to vona ne, pořád nám nevěřila. Rozhodli jsme se tedy, vzít naší malou nejmenčejší do centra a nechat jí vystrašit nějakym tim strašidlem rohatym.
pořád jsme čekali odkud na nás bafne
Jak kindři dovalili ze školy, sebrali jsme se a mazali do města. Byli tam trhy, ale nikde ani čert, šli jsme na gáblik a mysleli, že když vylezeme dýl, nějaký už budou courat. Omyl, když jsme vylezli nikde živá čertovská duše. Na Míráku bylo podium a u něj nějaký dvě strašidla. Barunka se jich sice bála, ale pořád to nebyl čert. Vyrazili jsme tedy k Fóru s nadějí, že tam se nám snad poštěstí najít rohatýho.
takhle dopadnou všichni co nemaji rádi maso
Už z dálky jsem registroval tři červený pláště. Hlavou se mi prohnalo, že se na nás konečně usmálo štěstí a že kde jsou tři velký Mikuláši, bude i čert a anděl. Jak jsme se tak přibližovali, Mikulášové se pořád zvětšovali a začali se mi velikostně dost podobat. Jaké bylo překvapení, když jsme k nim dovalili a zjistili, že jsou to hoši z Maxim Turbulenc. To bylo fajn, jenomže hoši se zrovna chystali vysápat na pódium, ze kterého odcházel Mikuláš s čertem a andělem. Takže zase hovno. Museli jsme bejt Brampůrce pro prdel, protože místo aby se bála, trsala si to v rytmu Maxíků.
borci vánoční
Po několika odehraných písničkách, jsme se rozhodli, že to zabalíme a pojedeme dom. Když jsme si to u nás na Klíšti, točili na kruháči zahlídli jsme v místní cukrárně kopu dětí s rodičema. Z davu vykukovala mikulášská čepka a bylo jasno. Přibrzdil jsem Renátkovi, aby tam s dětma šla a já mezitím zaparkoval kárku. Za chvilku jsem byl u nich. Překvapilo mě, že jsou venku. No a pak jsem to pochopil, Brambůrek se mi vrhnul kolem krku a chtěl jít rychle pryč. Byli se na něj z blízka podívat a Barunka brečela co to dá, prej se na čerta ani nepodivala. Nakonec se nám to teda přece jenom povedlo a Brambůrek nám slíbil , že už kousání a cucání prstíčků nechá!!!!! To se nám ulevilo.
takhle to dopadá, když v dětství děti nevidí čerta!!!!!!!!!!!!!!!!
Po příchodu domu jsme schovali nadílku na balkon. Renátka tam zapálila svíčky a už jsme děti navigovali směrem k nadílce. Snažil jsem se to natočit, ale stejně je pyču vidět. Jukněte na to, jako vždy několik bonusových videí pod článkem.
Mikymu ZDAREC!!!!!!!!