Po dlouhém tlachání do půl druhý jsme probrali vše potřebné co jsme za těch čtrnáct dní zameškali. Jen ta kurva Poky, když se ho člověk ptá "tak co Orlando jak to vypadá", rozumějte, voni si chtěli pokoupit novou kárku a pořád dumali co, tak suše odpoví že ještě neví a že se mu zase líbí jeho Fordík. Večer jsme krafali že by jsme potřebovali pokoupit pár pohledů pro kindří na tábor a Poky pořád, že možná povali do Ústí, ale neví dával nám naději 50 na 50 až ráno jsme zjistili proč tomu tak bylo.
Jmenuje se MILUNA
Ráno jsme se vzbudili celkem do krásného dne, než nám ho sousedi zkazili. Takhle si šukáme po světnici, jdeme k Labi s Brambůrkou, přidala se k nám i Pěťula co jí pořád tvrdnou kozy. Kecáme, kecáme a najednou vidíme od Církvic oblak dýmu. Si řikám jakej kokos jede jako širón po ztezce. No a najednou to před náma zakápnul Poky ve fungláči ORLANDU v bílým kabátku. V tom okamžiku mi popraskali všechny beďary na prdeli a pro změnu kozy ztvrdly Renčičce. Ne ne dělam si prdel, je to moc pěkná kárka a přejeme Vám hodně hustě nadranděnejch km bez nehody!!!!!!!!
Ale co Vám nezapomeneme je ta BLAMÁŽ!!!!!!!!!!!!!!!!
Chavroletum ZDAREC