29. 07. 2011 Po třech letech u Valešáků

29. 07. 2011 Po třech letech u Valešáků

 

Prosím před čtením tohoto článku se ujistěte, že jste psychicky dost silní. Protože se s těmito existencemi takto komunikujeme bylo nutné i tento článek psát s tímto žargonem.

 Přihodilo se to jednoho velice ošklivého dopoledne, teda my už s těma hovadama Valešáckejma byli asi měsíc dohodlí, že k nim povalíme něco málo pogrilovat a pobumbat. Dopoludne jsme vezli naše milé ratolesti k autobusu, protože si to kulili na tábor. I tam byli ty kokotíííí a chtěli celou akcii zrušit, bo lilo, ale my jsme jim to s Renáááát zamítli slovy, že nejsme z cukru a déšť nás nezabije. Pak jsem Léně malinko podupal Ády, protože si hrála na manekýnu (dámičku pyčku), zamával na autobus s našimi ratolestmi a pomalu si to šinul k autu. Mezi tím jsem tý čubce ještě stihnul zlomit deštník, teda popravdě si za to mohla trochu sama, sice byl její, ale neměla mi ho brát, když tak pršelo a dalo se předpokládat že moje mega svaly jsou silnější než ubohá tyčka na deštníku z tržnice!!!!!!

 

Dohoda byla jasná, jen jsme si spolu vyrazili pokoupit nějaké to masino, večer dali Brambůrku k babičce na hlídanou a valili do Ryjic za těma našema milejma kokotama. Přijedeme si to včas, aby nám nic neuteklo a ta kunda si teprva poklízí, Valdauf v pyči, gril studenej no absolutní nekázeň a nepřipravenost. No tak jsme jim to vysvětlili po našem, pak dovalil Valdauf ofce a hned to bylo milejší. Pomuckali jsme se, rozdělali grillll zařvali si do údolí první JEBAL (je to přezdívka jednoho kokota z Ryjic) a rázem po třetím pifku byla nálada vynikajíc. Je pravda, že nám do toho majinko začalo mšít, ale nám alkoholikům to zdaleka nevadilo. 

 

První jsme si připravili naše oblíbené hambrambury, udělali jsme čtyři, ale ty hovada nežerou, bo tvrdí že když se nažerou tak jdou hnedle spát, což teda musím potvrdit. Tak mi nezbylo nic jinýho než to jíst za ně, dal jsem si teda dva a půl hambáčku a zažehnal první vlnu hladu. Hladinka piva v krvi pomalu stoupala, holky lomcovali jednu vodku s JUJCEM za druhou, bo náš rozhovor se skládal jen z několika málo slov (kunda, pyča, kokot, debil a občas do éteru zazněl JEBAL). Usoudil jsem, že je potřeba se nadlábnout, jako druhej chod byly papričky plněný nivou a zavřený šunkou. I tento chod se týkal převážně mé osoby, i když má milá hebká a teplá polovička si taky nepatrně zobla, pak taky vlastně ta kunda Bára ne jako Chips, ale Bára jako pes, schramstla asi dvě papričky.

 

Po druhém chodu ani nevím jak, jsme najednou měli na hlavě kožený klobouky a byli jsme jak namrdaný kovbojové z Ryjic. Je to zajímavý, ale čím víc jsme lemtali tim víc venku chcalo, na naléhaní našich milovaných chotí jsme se přenesli do Valdaufovi osobní hospody. No on tomu tak řiká, protože do hospody nechodí a deně tam lemtá, je to chodbyčka před vstupem do jejich hauzu cca 2x2m. Stěží jsem se tam se svým Robertem vešel, ale nakonec se povedlo. Padlo ještě několik vtipných žertů, na které už si nepamatuju, ale v podstatě se to celý neslo v duch slov, které jsem už nahoře jmenoval. No a pomalu byl čas na poslední chod a to samozřejmě HOVĚZÍ. To už si nakulil do řepy i Valdauf, snědli jsme to a vylízali i s tou vynikající červenou šťávičkou. Dá se říct, že už jsem byl řádně napapinkanej. 

 

Sotva Valdauf vodložil talíř začal mžourat vočima a byl uplně v pyči. Pokouřili jsme něco z mega silný elektro cigárky, kterou nám ochotně nabídli, protože se jí chtěli zbavit, a pomalinku se odebrali do spací komnaty. Bylo něco vokolo půl druhý, no žádnej rekord a moje milované chtěla pěkný pomrdáníčko, jenomže já byl tim jídlem tak indisponovanej, že sem padnul a vytuhnul.

 

Ráno mě tradičně v 6.30 vzbudil kakánek. Jen tak tak jsem stihnul doběhnout a už to bušilo do mísy. No jo jenomže to co následovalo potom, bylo mnohem náročnější. Místo roličky plný papíru jsem našel jenom kartonek od toaleťáku, asi s 10cm papíru, což na mojí malinkou prdelku nemohlo stačit. Koukal jsem po koupelně co bych ulovil jako utěrák, ale nic. Potom jsem koukal na vanu, že bych jí sprchnul jako v bidetu, no ale sprcha byla odmontovaná. Náhle se zamnou, vynořily odličovací tamponky, takoví ty malý kulatý. No neváhal jsem a pustil se do práce a za chvilku bylo hotovo, nakonec jsem to stáhnul tim deseticentimetrákem pro sychr a šel hajinkat.

 

Když jsme na půl jedenácku vstali, všechno jsem tý čubce Lence líčil, jaká to je prča, že nemá ani toaleťák. Popisoval jsem jí celou situaci, když náhle říkala, že tam našla jeden zablácenej odličovák a myslela že je po jejím Jiříčkovi, tak ho pěkně uklidila, jen říkala, že takhle hustě nesmrdí. Dál už jsme to nerozebírali, skromně jsme posnídali a valili pro naší majinkatou Bramburku.

 

Taky jsme dohodlí na další víkend u nás na chajdaloupce tak snad to klapne vy pyči.

 

 VIDEO:

Inseminátor v akci

www.youtube.com/watch?v=Zj_mpAc9i3k

 

FOTOGALERIA:

 celá fotokolekcia

https://maaax.rajce.idnes.cz/Valesacky_kalenicko

 

 

Ofcííííím Zdar