Jelikož a protože byl víkendek dost na pyču, rozhodli jsme se ho strávit podle naší oblíbené písně "V továrně je dobře" kterou nazpíval František Sahula. Není to tedy tak, jak jste se možná někteří domnívali, že jsme o víkendu poslouchali metal ale my šli do Metalu, teda jako místní fabričky na den otevřenejch dveří. Teda šli jsme tam hlavně proto, že tam dělají skoro všicí od Vaňkovuc, tak se podívat jak to tam bóchajů. Ale nebudu Vás lakovat, taky jsme tam šli proto, že tam bylo žrádlo a chlast grátis, prostě krásný, hebký a teplý čecháčci.
kočka zbožova expresova
elektrovozidlo
Jak jsme tam dovalili, hnedle u vstupu nám vrazili konzumní lístky, Barunce tričko a byli jsme ve fabrice. Co víc si přát, než tam strávit celej den. Pro děti tam toho bylo pokokot, takže Brambořík hnedle malůvku na hlavu, jízda v kárkách hopsání na trampoškách a já se s Renátkem pomalu nedostal ke klobásce a pivečku zdarma :-))). Po chvilce dovalila Pavča s malym Pepánkem, velkej hákoval ve fabrice, takže jsme se těšili jak ho pěkně poprudíme.
mistrovskej telefonát přímo od mistra - málem jsem začal taky hákovat
Cestou na prohlídku jsme potkali Vendu vod Šantoruc, kterej tam dělá v kokylárně, vim pyču co to je, asi robí s kokou. Pak se ze zákrytu vynořil MISTR PEPÍNO, telefon v ruce a mistrovskej výraz. Halt v sobě mistra nezapře. Mezi řečí mě protekčně vtáhnul na soukromou prohlídku fabriky, bo na oficielní byla fronta jak hovado. Takže jsem to měl s odbornym výkladem. Ukázal mi slévárnu, pece a jeho klimatizovanej kanclík, kde to bóchajů s Vlastíkem. Řeknu Vám ale upřímně, když jsem to viděl jak to tam ti klucí mrskaj, bych se z toho posral, myslim, že bych to nevydržel ani tejden, možná že jo, ale pak by ze mě byl retard. Teda, abych to upřesnil, myslim ty typy, co tam stojej u mašin s pecí a dělaj pořád dokola to samý!!!!! Vejmrda!!!!
kvůli tomuhle to všechno dělaj - PÍST
Po luxusní protekční prohlídce, jsme si konečně dali klobásku a pivánka. Pak jsme šli s Bramboříkem jezdit na ořích, byla z toho ouplně vedle. Hnedle jak dojezdila, tak mě Renátka ukecala, že chce taky na prohlídku, když už jsme se dostali o víkendu do fabriky. Tomu jsem neodolal a vyrazili jsme do fronty, čekali jsme asi půl hodiny a bylo. Celou cestu jsem dělal chytrýho, protože mi to Pepíno všechno ukázal, takže jsem byl machýrek jak hovado a všechno jsem Renátkovi popisoval jako bych tam roky dělal. Jedinej rozdíl mezi soukromou a veřejnou prohlídkou byl ten, že na konci jsme dostali píst. Kdo by to čekal. Takže máme dva nové popelníky na chajdaloupku :-)))
Brambořík byl z celodenní návštěvy Kolbenky vyřízenej, prozřela realitou
Hnedle jak skončila prohlídka, dali jsme si šunku od kosti, pivánko a kafíčko. Museli jsme to všechno rychle vyžrat bo se zatáhlo a vypadalo to, že budeme za chvilku muset dom. A jak to vypadalo tak se taky stalo. Dopil jsem poslední žejdlík a začalo chcát. Se všema jsme se rozloučili a mazali na chajdaloupku. Dozvěděli jsme se, že to je každej rok, takže nás tam můžete čekat zase, bo nápoje zdarma to je naše :-))) kdo bude trpět nouzí nechť se ohlásí a může jíst (tedy jít) s námi.
Metalu ZDAR!!!!!!!!!!