2. 12. 2011 Oslava Renááátkových 26 přirozenin

2. 12. 2011 Oslava Renááátkových 26 přirozenin

Je to neuvěřitelný, ale krk náš ve zdejší již několik let po sobě slaví jubilea. Ale dnes je to výmečná půlkulatá oslava. Pomocí tohoto matematického příkladu vyzjistíme přesný věk oslavenkyně. Jen pro upřesnění uvádím toto číslo v šifře bo je neslušné uvádět věk ženy!!!

 

45*45+25/50+4*45+75*2/100+3*45+175/10+30*4/4/50*7+1= . .

 

je to vcelku jednoduchý příklad, možná Vám při jeho výpočtu příjde, že bloudíte v kruzích, ale nenechte se touto matematickou kličkou obalamutit. Jen pro počítající uvádím, že číslo je pouze dvouciferné, pokud by se někdo spletl a číslo mu vyšlo třeba tříciferné, určitě je to chyba ve výpočtu!!! Také by jste tím mohli urazit naší milovanou oslavenkyni. 

Tak, už víte přesný věk a sami uznáte že bylo nutné přichystat náležitou oslavu. Navrhl jsem tedy jako gastronomický bůůůůch týhle oslavy, několikachodové meňu!!! Nebudu svině a rád se s Váma podělím.

 

Předkrm:

křenové šunkové rolky s domácími houstičkami

Předhlavní vchod:

sumčí vánočka s mrkví a bilinkovým dipem

Hlavní chod:

glazírovaná krkovice se zadělávanou kedlubnou

Pohlavní chod:

Grilovaná vepřová žebírka

Odchod:

Tiramisu 

 

To je zhruba všechno, bylo tam ještě pár drobností jako např.: chlebíčky, balený šneci z listovýho těsta, tyčky, brambůrky a spousta chlastu. Pak dorazili hosté a začalo to látat na stůl. Všechno muselo mít přesnou časovou návaznost, bo se všecko dopejkalo s plánovanym dojedením každýho chodu. Po předkrmech, příšla krkovice. Měl jsem 3,5kg krkovičku s kostí a udělal jsem z toho 6 porcí. Sice jsem jí vykostil, ale i tak měl jeden štráfek cca 300-350g. K tomu zadělávaná kedlubna a bramborový soudky. No masakr!!! Po dojedení jsem je nechal cca po 10 minut vytrávit. Pak začaly na stůl přistávat žebírka na medu. Byly to nádherný žebra s mega masem, speciálně koupený v Makru asi 2,5kg.

Valda s Léňou spokojený po vožrání žebrovejch kostí

Bohužel nám začal kolabovat Štefa s tvrzenim, že má jídlo až v krku. To jsem mu samozřejmě nevěřil, ale pauza asi byla na místě. To Valda S Léňou se do toho pustili s vervou, je teda pravda, že přišli dýl a vynechali hlavní chod, takže sil měli ještě dost. Po chvilce klábosení stali před Štefou, žebra ve stejné pozici bez známky pohybu. Začal jsem si myslet, že je opravdu nabouchanej, když v tu chvíli začal Renátek nosit na stůl dezert. K mému překvapení Štéfa neodmítl a ještě ke všemu, ho během několika vteřin zblajznul!!!! Pak mi vysvětlil, že už nemůže maso, a že je slaďák. Což jsem mu ihned uvěřil, bo všicí co známe Renátka dobře víme, že je to taky cukromil jak hovado!!!!!

Štéfa po kamufláži s dezertem - už ho má v sobě a řekli byste, že už nemůže!!!!

vzorova žebrova ukázka, v pravym spodnim rohu jsou listový šneci

No a jak se tak všicí přežrali, už na desátou se s otevřenou zívající pusou drali k šatníku s vidinou rozestlaných postelí a domácího ležingu. Bylo to taky způsobený tim pátkem, bo všicí byli umakaný z práce. Takže žrádla vostalo pokokot, ale záchrana byla v dosahu. Měli jsme totiž přislíbenou návštěvu z Práglu. Kdo jiný než Honzík s Vláďou a malym Ádou (dále pro úsporu času budu používat zkratku HVA). Přijeli po mega dlouhý době, tak jsme se všici hustě těšáli. Jen Jiřula s Elfíkem si to neužili, protože jeli do Ryjic, takže se neviděli vůbec nic. Hnedle jak si to v sobotu dokulili celej team HVA, začali se prokousávat několika chody :-))) z předešlého dne. Bylo to mega fajne, ale stejně se nám podařilo dodlábnou vše až v nerděli, což nebylo na škodu.

malej Áďa si za tím místo žeber dal přesnídávku, ale cejtim že za pár let se bez masa neobejde :-)))

je to božan, vyrost jak z vody, taky mu v sobotu bylo 10 měsíců

No a v neděli, malej den před MIKULÁŠEM, měla naše malá nejmenčejší, tedy sv. Barborka svátek. Museli jsme to náležitě oslavit. Už od rána se naní sypaly samý gratulace a dárky. Den se tak rychle přehoupnul do odpoledne a HVA si to pomalinku začali chystat na cestu dom. (ikdyž pravda je, že se jim moc nechtělo a nám to taky bylo líto, prostě to vždycky uteče jak hovado) No a my se taky pomalu začali balit, protože jsme jeli slavit na oplátku za babičkou. 

Honzík blahoželá Brambůrkovi

Barunka s dárečkama od babičky

Tam už čekalo na Brambůrku několik dárečků, pak dovalily děti a najednou tam přilítnul předčasně i Mikuláš. No to bylo něco pro ně. Sladkosti, sladkosti, slatkosti, byly v sedmim nebi. To ještě nevěděli že je čeká doma nadílka od HVA. My si to Mikyho samo necháme až na 5, ať je vo čem psát :-))))

 

Narozeninám zdar !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!