18.05. 2013 Nezapomenutelné kolečko s hektickým nádechem

18.05. 2013 Nezapomenutelné kolečko s hektickým nádechem

 

Vyrazili jsme do stověžatý, bo už takovou dobu poslibováváme návštěvy u našich drahých a milovaných. Jako první jsme vyrazili do nově vzniklého JAVA teamu, na Vyšehradě. Byla to nádhera se vidět po tolika měsících, brašulka nezapomněl na poznávací znamení a opravdu nás vítal se seschlejma ponožkama na rukách a trenkama na půl žerdi (jejich obnošenost jsem pro jistotu nestudoval). Po velkém uvítacím ceremoniálu jsme se konečně poprvé viděli s Anetkou, prdelinkou nádhernou. Hnedle jsem se zhostil role chovatele a jako první z našeho kmenu jsem si Anetku pohupoval. Ádík taky vyrost jako z vody, je to ňunín, už si na strejdu moc nepamatuje bo si jenom telefonujeme, ale je to nebojsa, vzal jsem si ho na sebe a vůbec neprotestoval a ani se nebál :-))) Tak se nám ty děti pěkně točili, mezitím Vládi mamka servírovala kávičky, pití, polívčičku a pak kurčátko s pečeným brambůrkem jako v Kontíku. Žoky jsme měli vyvalený a jak to bylo fajn, tak to uteklo jako hovado, odjížděli jsme skoro ve dvě hodiny a to už jsme měli být o návštěvu dál. 

 

Anetka

 

Snažili jsme se tedy alespoň trochu dodržet harmonogram a rychlostí mně vlastní jsme vyrazili za dalším teamem FPA (zatím neúplná zkratka,je potřeba zapracovat na dalších písmenkách :-)))) Hned jak nás Fáňa zaparkoval, tak jsme se všicí poobjímali, jenom malá Natálka zase dělala fóry a nechtěla mi dát hubánka, ale byl tam znát obrovskej pokrok, už se mě nebála jenom styděla. Popili jsme kávičku a Fanoušek s Pájou i když jsme jim řikali ať nic nechystaj, pokoupili zákusků pro deset lidí a chlebíčků pro regiment. My přežraný, ale i tak nám to nedalo a Renátek zakousnul ke kávičce zákusek a já páreček chlebíčků, halt každej tíhne k tomu svýmu. Poklábosili jsme, dohodli olympoošku a po třetí už jsme se zase balili a valili dál. Fáňovi s Pajou se to moc nelíbilo, Fáňa trochu zahrál i na citiii, ale halt harmonogram je harmonogram :-))). Ještě  to bych málem zapomněl, jsme obdrželi hodnotný dar, ve formě sedací soupravy, za kterou mooooooc děkujeme. Už má své čestné místo na chajdaloupce :-))))

 

 

 

 

 

 

 

 

FPA - celý rodinný klan při naší návštěvě (bohužel jsme nestihli fotit)

 

No a poslední zastávkou byla u naší babičky v Toušeni. Tam ta odmlka byla delší, ale i tak jsme to tam rádi viděli. Všecko tam je při starém, po příjezdu na nás čekalo kafíčko a závin, pro otrlejší tu bylo knedlo vepřo zelo (tím otrlejší nemyslím že by to jídlo bylo na hovno, ale, že už jsme ty pupky tahali po zemi), ale já si ho stejně dal. Holky popily víno, já pokecal se strajdou Járou a vše bylo cajk. Jako třešničkou na dortu bylo, když přijel strejda Pepik. Je to mího dědy brácha, kterýmu je 91. Valil si to vlakem z Moravy. Je to borec, hlavně pořád stejnej a vytální. Neviděl jsem ho snad deset let, takže jsme si taky fajně podrbali. Nakonec jsme tam skejsli do 19.30 což uplně rozbouralo náš harmonogram a na chajdaloupce jsme byli po půl devátý. Už jsme ani nestihli dát masino na gril :-)))

 

 

 

 

 

 

 

 

Barunka a Elfíček u babičky jedí knedlo vepřo zelo (taktéž bez fotodokumentace)

 

Byl to trochu hektickej, ale krásnej den. Všechny jsme moc rádi viděli, jen mám trochu černý svědomí z Fáni a Páji, bo jsme je tak trochen odbyli :-((, ale my Vám to vynahradíme, slibujeme!!!!!

 

Přátelským kolečkum zdar!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!