Nejdříve představení jednoho z nejvíce zmiňovaných účastníků naší expedice

ta jejíž jméno nesmíme vyslovit

Odkaz pro Helču:Pierwszy występ jednego z najbardziej wymienionych uczestników naszej wyprawy.docx (20 kB)

Bylo to jednoho krásného odpoledne, kdy mi brašule zavolal telefonním přístrojem, zdali by se mi nechtělo valit na vodu, že jede bandička od turbín a jemu chyběl zadák. Slovo dalo slovo a byli jsme dohodnutý, jako by nic. Měli jsme to kulit po Vltavě z Vysokýho Brodu do Krumlova, no prostě víkendová  akcička. Ještě mi na mě brašule vytmelil, ouplně na féra, že povalíme po tý říčce kánoí, což já si moc nedokázal představit, teda hlavně to jak se do tý kánoe nasoukám a Johny bude metr ve vzduchu máchat pádlem na prázdno, což se nakonec taky potvrdilo, ale k tomu se vrátíme později.

K celkové organizácii:

Myslím že pořadatel Johny turbína s ???? to měli velice husťácky zmáklí. Valili jsme od 15. – 17. 07. 2011, teda od pátku do neděle. Týden před odjezdem mi přišli emailem vysilující informace o konaném zájezdu a o ty se s Vámi musím podělit:

Vltava 2011 (1).bmp (542,6 kB)

 Hlavně jak se ukázalo, nejdůležitější byl graf s počasím od Polských sousedů. kterej sme sledovali hodinu oi hodině a seděl jak prdel na hrnec, koneckonců na něj můžete juknout a i na trasičku kudá jsme si to kulili.

Vltava2011_graf zbozowy expresowy.pdf (384,3 kB)
Vltava2011_Mapicka zbozowa expresowa (1).pdf (509,6 kB)

Musíte sami uznat, že co se týče organizace nemělo to vůbec žádnou chybu.

PŘEDSTAVENÍ OSÁDKY NAŠICH TŘECH KANOÍ:

TEAM ONE - los Pavlos und los Helos

LOS PAVLOS

• charakteristika - zadák, vysoký udatňák, střemhlav do každého jezu
• vlasnosti - má rád teplou vodku a studenou vodu
• schopnosti - tři vruty do vody a deset do vódky, staví stan pouhým pohledem

LOS HELOS

• charakteristika - háček s cílem Projet Vltavu suchou nohou, což se jí díky zadákovi nezadařilo
• vlastnosti - nemá ráda studenou vodu a zimu, má ráda teplý tea a to jako dost, je jí pořád zima
• schopnosti - zahání zimu ještě větší zimou ve vodě, je to vodní živel

TEAM TWO - ich a brašule mio

ICH

• charakteristika - zadák bez zkušeností s cílem přežít expedici, s jedním jezem a dvěma koupačkama
• vlastnosti - nemá rád teplou vodku, ale pije jí, má rád jídlo a pití, je to hovado a nikdy mu neni zima
• schopnosti - jako jediný umí mochito vrut, zvedne kanoi plnou vody (pouze po dobrém gáblíku)

BRAŠULEMIO

• charakteristika - háček s četnými zkušenostmi, miluje BANÍK PYČO hlavně po 10 pivínkách
• vlastnosti - miluje zadáka co ho pořádně zmáchá, má schopnost se zmenšit do velikosti baťůžku bo se semnou vešel do stanu pro dva
• schopnosti - vyrábí energii pouhým průtokem Vltavy

TEAMOS THREE - ???? s Kubištou

????

• charakteristika - předák se zkušenostma jako já, ani jednou se nevymáchala, pije bíle víno
• vlastnosti - potřeba či nutnost zóny 20x20m tedy ne asi metr na metr, pije bíle víno jako my pivo
• schopnosti - břitevní jazyk s ostře pikantní vyřídilkou někdy zavánějící průserem, postaví stan :-)))

KUBIŠTA

• charakteristika - zadák s mega zkušenostma, všechno dal a ani jednou to nezvoral 
• vlastnosti - megahusťák, po rozchlastání a prvnímu poopičáku je pak je k neuchlastání se smyslem pro držák
• schopnosti - místo pravačky má pádlo, hasičský tanečník

DEN PRVÝ - PÁTEK

Po organizaci nastal osudný den a já si to se svojí milovanou Renátečkou a Bramburkou kulil na vláček do Práglu a následně do Benešova, kde už na mě netrpělivě čekali spoluvodáci. Ve čtyři jsem byl v Benešově s brašulem jsme se přivítali a valili k autu a spoluvodákům. Rychlá seznamovačka a už jsme si to kulili směr Budějky. Zastávka u pumpy a po menčejších zácpách jsme dovalili do Vyšáku cca v půl osmí.

Johny na pumpě s rybízákem

No a tím vlastně začíná náš poutavý příběh, vybrali jsme si krásnýho fleka, protože Bety nás upozorňovala na to, že potřebuje zónu kolem stanu asi 20m. Museli jsme se jí s úsměvem a znalostí kempovaní mírně pousmát, ale budiš. Když jsme našli vhodné míst, není divu, že to bylo s výhledem na přehradu Orlík II., kde je umístěna jedna z jejich vodních elektráren. No asi se tam cítili dobře, kolem nás vyrostlo okolo 40 stanu, a Bety, která se po hodině, vymotala z rozestavěného stanu, nestačila s údivem koukat, měla po zóně :-)))).  

Johny a jeho vítězný postoj po postavení stanu (v pozadí sledujte ???? a její stavbu stanu s 20m zónou)

Tuto fotku, jsem sem dal nejen kvůli autu, kterým jsme to kulili, ale hlavně kvůli BETY (promiň já už to utajení nevydržím) jak je cca po 20 minutách ve stejné pozici!!!

Johny to psychicky nevydržel a přispěchal na pomoc :-))

Pak následoval slavnostní přípitek a valilo se na pivečko do kempácký hospůdky. Bylo tam lidí jak nasráno, ale našemu organizačnímu týmu se podařilo ukořistit místo na terásce. Začali jsme konzumovat Plzeňskou dvanáctečku a bylo nám dobře. Pak jsme s brašulem objednali dvě pizzy, aby jsme si udělali pořádný základ na alkoholové opojení. Netrvalo dlouho a pod stolem se na nás usmívala litrová vodečka zchlazená do venkovní třicetistupňové teploty. No první trošku kopala, ale pak už se to srovnalo a teklo to do nás jak do sudů, ale pravdou je že na zapití musela vždycky bejt Plznička. Pak už jsme békali a Johny začal hlásat slogany "BANÍK PYČO, OSTRAVA PORUBA, OSTRAVA PYČO", no všechny nás nakazil a s tímhle jsme vydrželi až do půl třetí do rána.

Johny paroduje kukačku

Ještě tam byl takovej týpek, kterýho bych nerad z prvního večera vynechal, dal jsem mu jméno FANOUŠ. Tenhle moravák, hnedle jak mě poprvé viděl, vpálil mi do tváře "zdar si ňák přibral" tak jsme přátelsky pokecali a brašule se mě pak ptal, jestli ho odněkuď znám a já že né. Pak jsme ho ještě potkali na hajzlu, tam jsme zase pokecali a nakonec skončil u nás u stolu. To už jsme, ale byli na odchodu a tak jsme mu jako jeho nový kámoši nabídli naší chlazenou vodku. Jak o ní byl obrovský zájem, že před ním najednou skončili tři panáky. Fanouš je vzal a vypil jak vodu. Ráno než jsme odjížděli jsme ho potkali ve stejném stavu, jako jsme ho tam večer nechali. No a jak jsme dopili, valili jsme strávit první stanovou noc v kempíku. 

DEN DRUHÝ - SOBOTA (kdo by to čekal)

Kdo by si myslel, že budeme vyspávat do dvanácti, tak by byl na mega omylu. Když nám Bety tvrdila, že má po ránu nejvíce energie, nechtěli jsme jí to věřit, ale bohužel se nám to brzy potvrdilo, teda brzy ráno:-))). Sobotní příjemné probuzení do slunečného rána bylo zhaceno sousedy z kempu, tedy zvláště jedním sousedem, který pálil zelené větve břízy a plechovky od piva samozřejmě se dostal do Betiny zóny 20X20m, za což dostal pořádné zjebáno od té, jejíž jméno nesmíme vyslovit :-DD, ale prominuli jsme mu to, dělal totiž oheň pro své kamarády:-D...při nedělním setkání se na voleji jen prohlásil:"ty krávo, to je vona, od tý jsem dostal zjebáno nejvíc v životě" :-)). Gebili jsme se s Johnym ve stanu jak hovado a upřímně nám ani nevadilo, že je tak málo hodin. Když jsme se vypotáceli ze stanu a uviděli chudáky namotaný mlaďasi, hnedle jsme zavzpomínali na naše mládí.

Na další konflikt jsme nemuseli dlouho čekat...při vystávání v nekonečné frontě směřující k nákupu snídaně, si dovolil jeden smělý klučina tu, jejíž jméno nesmíme vyslovit, předběhnout. To ale neměl dělat, kdyby jen tušil, s jakou se potáže, nikdy by ho to ani nenapadlo...

Po menších ranních nepokojích se během hodiny všichni vodáci rychle odebrali do svých plavidel a rychle valili bo už měli strach. Bety náhle vznikla zóna 2000x2000m. S klidem jsme si valili pučit naše plavidla a šup do Vltavy. Bylo to bájo, museli jsme se sehrát protože se nám dost kejvala kánoi, ale po deseti minutách už to bylo jako po letech. Po několika málo kilácích byl první jezzzz, Johny bravurně zahlásil "to dáme". Zachvátila mě panika. Na štěstí se to tam všechno štosovalo a byl čas kánoi vyndat. Když jsem to viděl, byl jsem rád, že jsme kánoi přenesli. Los Pavlos a Kubišta to dali, Pavel to teda vyklopil, ale odvaha se počítá. Jen Helča mu pořád vyčítala, že jí utopil dečku pod zadek, bo jí pořád bude zima, to jí teda byla celou výpravu.

Kubišta a jeho slunečná čelovka

Po první jezzzu se naše teamy roztrhali a sešli jsme se až s Bety a Kubištou u stánku s mochitem. Vylezli jsme na bar a objednali, naštěstí odjeli dřív a neviděli naší mochito piruletku, při který se všichni barový účastníci mohli potrhat smíchy. Pak už jsme se scházeli jenom u jezů a v jednom kempíku kde Kubišta hodil po tý teplý vodce lehačku. My valili na hamulu a pivulu. Točili tam čuně, já chtěl, ale doslova osud mi ho nepřál. Hladový jsem vyráželi a bylo to znát. Hned jak jsem odrazil kánoi od břehu, najeli jsme na bugr no a votočili se. Bohužel už jsme se nevyhnuli posměchu spolubojovníků, naštěstí to bylo naposledy!!!!!! Pak už jsme si to šinuli do cíle a to do kempu u FÍKA.

Kempík u Fíka a naše plavidla

Ubytovali, postavili stany a valili na pifínko s véčou. Dost tam na nás táhlo vod potoka, skoro všichni promrzli, teda kromě Helči, bo ta je zmrzlá imr. Pak jsme se rozhodli že povalíme ke kempu, juknout se do jiný knajpy, ale nic. Naproti z kempu Branná to halekalo, já už jim předtím říkal, že tam pudem že tam hraje kapela, ale nikomu se nechtělo bo to je přes brod. Posilněný pifem se rozhodla jen Bety s Kubištou a já, že vyrazíme pokalit a ostatní šli do hajan.

Hnedle jak jsme tam přišli a viděli živou kapelu, bylo vymalováno. Stůl u pípy a kuchyně, zajišťoval dokonalí přísun a hudba s náma hejbala. Hnedle jak jsme dosedli, začali hrát "čije ste huslkičky čije" Johnyho oblíbená, tak jsme mu to volali, ale z baťůžku už ho to nevyhnalo. Bety pořád běhala pro korbačíky, já pro pivo byla to nádhera. Najednou na stole přistál již známí bok.

Onen úžasný bok

Byl od Káji z kuchyně a jelikož jsem Bety vysvětlil že kolem sebe musí postavit vysoký a silný komunikační stěny, aby nedocházelo k žádným konfliktům, tak to fungovalo. Jako cestovní uklidňovadlo dostala do vínku mega oponu a od baru už to lítalo, nejdřív rumík od pingla zdarma, pak ten bůček od Káji, prostě pecka, Bety úlohy zvládala na jedničku, večer nám Kája ještě svorně napsal recepis. Pak si jako jedinej Kubišta zatancoval na stole, když mu hráli hasičskou.

Došlo taky na debatu o kapelníkovi, kterej byl asi metr na metr, teda metrickej a ne asimetrickej, jak v tom na sucháče vykoupal Kubišta Bety. Taky tam poletoval místní maskot, kterej do půl těla dělal andělíčky do štěrku.

Večer už byl do pohody, přisednul si k nám Martin z Brna, kterej bydlí v Práglu. Vše bylo v cajku než nám prozradil, co ho živí. Řekl nám, že zastupuje Chavrolet pro prodej v ČR, v mžiku se Betiny zdi zbořily a pustila se do něj "jak to můžeš prodávat, dělej něco jinýho atd.", pak se to uklidnilo a z Martina byl docela simpaťák, kterej nás doprovodil k brodu, aby se pokochal našim přechodem. Zvládli jsme to na jedničku u stany polkli něco málo vína a kulili do hajan.

DEN TŘETÍ - NEDĚLE

Nedělní ráno bylo podstatně klidnější, už se nedodržovali žádný zóny, a po včerejším mejdánku byla polovina expedice mírně vyčerpaná. Rozhodnul jsem se že už nebudu lemtat bo večír valíme dom tak abych nejel až do Němec místo do Ústí. Po rozkoukání a zbalení stanu jsme mazali na luxusní snídaní a zase hurá na Vltavu. Cesta byla v poho žádná voda, jenom chtěná. Jeli jsme si plážovku, jen od barů s Božkovem na nás halekali kucí Plzeňský, který jsme poznali včera, ať to jdeme spláchnout, že tam má nalitejch jedenáct rumů. V mžiku jsme to kulili jak hovado, aby jsme se tý smršti vyhli. Jeli jsme roztahaný bo dole to byl samej volej. Příjemný hromadný oběd s výhledem na Rožmberk, no nádhera, kousek od nás si poseděl p. Županič, ale ukázal jsem ho jenom brašulovi, aby jsme nebyli za vidláky.

Cestou stavěla Bety s Kubyštou Mohyxlu

Pokračovali jsme až jsme jako první s mým luxus háčkem, k jezu, kterej jsme se rozhodli sjet, měl jsem obavy, ale když jsme to sjeli tak mega radost. Sice nás to trochu pobóchalo, ale neudělali jsme se. Počkali jsme na ostatní a nafotili jak to daj!!!

Los Pavlos v kanoios

Kubišta i s háčkem

Voda plynula dám, jeli jsme v závěsu a všechny dohnali u baru Kapitana Morgana, řekli jsme že počkáme u dalšího jezu, kterej byl za rohem. Byl strašidelnej, ale Johny a Los Pavlos ho dali s přehledem. No řekněte sami.

Johny v jezzzu

Los Pavlos v jezzzu

Chtěli jsme nafotit i Kubištu s háčkem, ale nějak nejeli tak jsme se vydali dál a zabrzdili u posledního kempu těsně před Krumlovem. Dali jsme gáblik a čekali u vody. Pak zazvonil tydlifón, malinko nalomenej Kubyšta volal, že se s nima utrhnul bar, to byla sice pravda ale taky tam byla akce 3+1 zdarma. Udělejte si úsudek sami!!!!!

Chlast

chlast

chlast

údajná bidlovačka

háček v očekávání s kosmetickým balíčkem

No dovalili k nám okolo půl pátý což už nemělo cenu pokračovat, tak jsme se rozhodli vrátit kánoe, jet si k Fikovi pro káru a alou domu. Nechtělo se nám, ale cesta byla dlouhá a já musel kulit až do Ausigu. Auta se zhostil Johny turbína, jel jako drak a v Práglu jsme byli hnedle, teda nejdřív v Benešově bo jsme tam vyložili Bety, Pavlose a Helču. Pak jsme odvezli Kubištu do Buše a valili k Hoňovi. Přijeli jsme asi v půl jedenáctý a zjistili, že mi to jede až v půl dvanáctý. Po dohodě s mým Renátkem jsem se rozhodl ponocovat a valit až v pondělí. Z brašulkou jsme poklábosili, výborně pohamali a já usnul ani nevim jak. Ráno mi brašulka nachystal snídani, sváču do vlaku, pití do vlaku a ještě mě šel doprovodit. Jako moje drahá hebká teplá polovička. Tímto mu chci poděkovat a to nejen za ponocování, ale celej výlet jak hovado.

Zdravím všechny vodáky AHÓÓÓÓÓJ!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

FOTOGALERIA KOMPLETNA:

https://maaax.rajce.idnes.cz/Vltavinsky_pojezdenicko