LOH - 2012
Nyní je k ukázce dobové oblékaní, tak koukejte se co nejlépe dobově zapojit!!!!!!
.jpg)
Odívání starověkých Egypťanů
Od prvních dynastií do období Nové říše prodělala mužská móda velké změny. Oblečení muselo být zejména praktické – je potřeba si uvědomit, že v Egyptě po celý rok vládlo horko, prašné prostředí a tomu se pochopitelně musela přizpůsobit také móda.
V pravěku chodili lidé prakticky nazí – jediným „oděvem", ale spíše než oděvem bych použil slovo doplňkem, byl chránič, který si muži nasazovali na přirození. V období Staré říše se poprvé objevila krátká a úzká suknice. Byl to vlastnějednoduchý kus látky obdélníkového tvaru, který se ovazoval kolem beder a sahal nad kolena. V pase pak tuto suknici přidržoval látkový nebo kožený pásek. Suknice byla převážně vyráběná ze lnu. Pěstování lnu bylo vůbec první zemědělskou činností starověkých Egypťanů. Suknice měli většinou bílou, přírodní nebo béžovou barvu.
Nejvýše ceněnou látkou bylo tzv. královské plátno. Používalo se zejména pro slavnostní oděvy a také na oblečení, které mělo zvýšit přitažlivost dané osoby. Egypťané si na plátnu cenili zejména průsvitnosti.
Oblečení vesničanů
Dokud Egypťané nepěstovali len, pravděpodobně vyráběli suknice z palmových nebo rákosových vláken. Egypťané sice znali vlnu, protože chovali kozy a ovce, ale nepoužívali ji k výrobě oděvů. Důvodem bylo náboženské tabu související s živočišným původem vlny. Také bavlna se začala používat mnohem později, až v koptském období.
Ve starověkém Egyptě bylo sice zakázáno používat vlákna živočišného původu, nicméně kněží si při chrámových nebo pohřebních rituálech přehazovali přes ramena levhartí kůži. Levhart byl totiž spojován s pohřebními rituály. Zvláštní oděv měli také vysocí úředníci, v jejichž čele stál vezír. Nosili dlouhou naškrobenou suknici, která sahala až ke kotníkům a zavazovala se na zádech. Také faraon nosil suknici, byla ale naškrobenější a plisovanou, aby se odlišil od běžných Egypťanů.
Egyptská suknice – běžná součást šatníku
V období Střední říše se suknice stala běžnou součástí šatníku každého Egypťana. Těžko říci, zda se jednalo o náhlý projev cudnosti nebo o důkaz vývoje mravů, ať tak nebo tak – v období Střední říše už v podstatě nikdo nechodil nahý. Také oblečení bohatých Egypťanů se stalo důmyslnější – na suknicích se začaly objevovat škrobené zástěry. Někteří nomarchové si přes ramena přehazovali plisovaný plášť a přes suknici si navlékali ještě jednu, která byla z průhledného plátna.
V období Nové říše se egyptská móda velice rychle rozvíjela. Za vlády faraonů 18. dynastie docházelo k větší rafinovanosti oděvů. Velkou roli sehrálo nepochybně to, že Egypt rozšiřoval vztahy s ostatními zeměmi ve středomoří. Někteří Egypťané tak vyměnili tradiční suknice za krátké nabírané sukně, někteří si oblíbili šaty na ramínka, které začínaly pod prsy a sahaly až k patám. Objevili se i plisované šaty z jemného plátna. Ty byly v horní části přiléhavé a směrem dolů se rozšiřovaliy. Kolem pasu byl uvázán široký pruh látky a jeho šosy vepředu tvořili "zástěru".
Několik poznámek o teorii barev v egyptském umění
Egyptské umění ve všech formách projevu používá přísné definice a kánony. Je to obecně platná zásada, a obdobně jako ve všech elementech projevu, i barvy mají svůj symbolismus a vlastní symbolické interpretace. V dekorativním umění Egypťané používali celkem 6 barev: žlutou, modrou, zelenou, červenou, černou a bílou. Výběr barev nikdy nebyl náhodný a je vždy ve spojení s klíčem interpretace jednotlivých scén, od bohů až po hieroglyfy.
Žlutá barva
Žlutá barva se obvykle používala jako náhrada za zlato, které Egypťané považovali za nejčistší kov. Tělo bohů je také zlaté. Sarkofág v podobě lidského těla do kterého je umístěna královská mumie, jako je např. ten z Tutanchamonovy hrobky, je zlacený nebo z čistého zlata. Stejně tak je to i u pohřebních masek, ze kterých se, kvůli krádežím a ničení během tisíciletí, zachovalo jen několik.
Tmavě modrá barva
Tmavě modrá barva, lapis lazuli, byla používána pro zobrazení nebe, prvotních vod a všeho božského. Vlasy bohů jsou skoro vždy tmavě modré barvy a takové jsou i obočí a čáry očí, jež můžeme spatřit na malbách významných jednotlivců, vladařů a šlechty. Neviditelný hybatel všeho stvořeného, bůh Amon má tělo tmavě modré barvy.
Zelená barva
Zelená barva je ve spojení s obnovou přírody a života a používala se pro malování obličeje Osirida, egyptského boha vzkříšení, který umírá a znovu se rodí následující roční období. Zajímavé je že se zelenou barvou nazývaly i všechny odstíny tyrkysové, kterou bychom my dnes pojmenovali světle modrá. Moře je pro Egypťany zelené, ale řeka Nil je tmavě modré barvy.
Červená barva
Červená barva je barva boha Slunce Re, a jeho disk nebo jen jeho oko (Udžat) je pravidelně sytě červené barvy. Je to barva ohně a pouště, která vždy ohrožuje samotný život.
Černá barva
Barva protikladné síly v Egyptě je černá. Je to barva země, kterou za sebou v podobě úrodné půdy zanechává roční záplava Nilu. Kemet (kmt) – od kem (km) což znamená černé, je jméno kterým Egypťané nazývali svou vlast. Pro udržení života je zapotřebí dosáhnout harmonie sil Nilu a síly Slunce.
Bílá barva
Bílá barva je ve spojení s čistotou a rituálním očištěním na všech úrovních, od fyzické až po duchovní. Bílou barvu mají šaty kněží a faraonů, vyrobené od nejjemnějšího lnu. Do bílých pruhů se zamotávají i pročištěné mumie. Výraz „Bílý obličej“ v Egyptě označuje vnitřní čistotu, jež se manifestuje jako svěžest a spokojenost.